Výroba vlastního insertu

Pokud jste si zakoupili deskovou a nejste spokojeni s originální plastovou „vystýlkou“ ve které jsou uloženy figurky, karty a další herní obsah, pak je tento článek určen právě pro vás.

Předem chci všechny čtenáře upozornit, že se osobně považuji za kutila-amatéra. Proto případné odborníky žádám o shovívavost. Přesto věřím, že přečtením následujícího článku vám předám několik rad a zkušeností, které vám ušetří čas, nervy a hlavně peníze.

Způsobů na domácí výrobu insertu – jak se oficiálně nazývá vlastní „vystýlka“ deskových her – je určitě několik. Já se budu zabývat tou nejvíce známou a nejlépe dostupnou: kartonem.

 

CO VŠE BUDEME POTŘEBOVAT?

potreby2

1.) karton, 2mm tlustý, šedý: lze zakoupit v kterémkoli papírnictví, doporučuji koupit desku o rozměrech 100x60cm, z které budete schopní vytvořit kompletní insert na 2-3 velké deskovky. Běžná cena takto velké desky se pohybuje kolem 100 Kč. Pokud si chcete nejprve vyzkoušet, jak vám to půjde, bohatě vám postačí karton formátu A3. Berte však v potaz, že doporučovaná tloušťka kartonu jsou 2mm, užší nebude držet tvar a s tlustším se vám bude zbytečně obtížně manipulovat.

2.) disperzní lepidlo – běžně používaný Hercules. Lze jej také koupit v každém papírnictví. Kupoval jsem Hercules Super v tubě, 60g, za cenu 40Kč a jsem maximálně spokojený. V „čerstvé“ formě je bílý, takže případné mezery snadno rozpoznáte, po zaschnutí je naopak bezbarvý, takže nebude kazit výsledný dojem.

3.) Ořezávací nůž s vysouvací 18mm čepelí. Pravděpodobně doma najdete dříve používaný, důrazně však doporučuji zakoupit nový, případně vyměnit čepel za novou. S nabroušeným břitem se pracuje k nepoznání lépe než s tupým nožem (nejen že vám práce zabere více času a úsilí, ale řez také nebude hladký, ale rozdrbaný a nehezky vypadající). Cena v jakémkoli supermarketu se pohybuje kolem 25Kč, sadu 10 náhradních břitů koupíte za dalších 25Kč, což je úplný pakatel za špičkově odvedenou práci.

4.) Sadu pravítek (40cm dlouhé + trojúhelník s ryskou). Povinná výbava každého školáčka, a proto jí nebudeme brát svým mladším sourozencům. Sadu 4 pravítek s úhloměrem koupíme kdekoli za cenu kolem 40Kč.

5.) Štětce se syntetickými štětinami. Přírodní štětce jsou pochopitelně žádanější, ale také dražší a pro nás zbytečně drahé, poněvadž je stejně při první výrobě insertu nenávratně znehodnotíte. Štětec používám pro přesnější nanášení lepidla (než abych jej bral přímo z tuby). Cena takových štětců se pohybuje v rámci několika korun.

6.) Mikrotužku, gumu, trpělivost - bez kterých se 100% neobejdete.

Další výbava je pouze na vás. Pokud budete pracovat na drahém kancelářském stole, doporučuji pod karton vždy dávat nějaké prkno (klidně i kuchyňské za pár kaček), břit vysunovacího nože dokáže udělat pořádnou paseku.


 

POSTUP

Všechny komponenty si připravíme, tak aby byly kdykoli po ruce, ale zase aby zbytečně nepřekážely. Poté si musíme změřit a „na nečisto“ rozkreslit plán, podle kterého budeme rýsovat kýžené tvary. Hodně práce vám ušetří, pokud na internetu vysondujete insert, který je již okótovaný a osvědčený. Při rýsování se snažte být maximálně přesní a používat vždy rysku pro dosažení pravého úhlu. Jakékoli milimetry budou ve výsledku zatraceně znát. Po rozvržení začneme s řezáním. Nejprve linky jemně přejedeme nožem a snažíme se pokud možno zachovat rovnou čáru (pokud si nevěříte, že máte v ruce dostatečný cit, můžete první linku nožem obtáhnout podél pravítka). Tento jemný řez vytvoří do kartonu jakousi miniaturní dráhu. Stranu takto řežeme přibližně 4-5 souvislými tahy nožem, pokaždé s větší a větší silou. Vyřezávaný tvar se nikdy nesnažte z kartonu předběžně odtrhnout, i když se vám zdá, že chybí pouze poslední tenounká vrstva, kterou jste nožem nepřeřízli. Chceme být přece precizní a mít „okousaný“ insert je spíše ostudou. Pokud přece jen nejste s výsledkem spokojení, můžete nerovnosti či přebytky dobrousit přítelčiným pilníčkem na nehty (sice vás za to asi nebude mít ráda, ale nic co by se nedalo zpravit pár tabulkami čokolády). Poté co si stejným postupem nařežete všechny potřebné strany, můžete začít lepit. Trochu lepidla nanesete na štětec a postupně potíráte hrany vyřezaného kartonu, které budete lepit dohromady. Pravděpodobně intuitivně začnete s lepením té nejdelší strany. Vrstva aplikovaného lepidla by neměla být zbytečně tlustá, doporučuji nanést pouze nezbytné množství lepidla, aby skrz lepidlo neprosvítal karton. Strany kartonu proti sobě silněji stiskneme a držíme přibližně 15-20 vteřin, po kterých by měly být spolehlivě slepeny. Případně vytlačené lepidlo ze spár rozetřeme štětcem nebo papírovým ubrouskem. Stejně postupujeme u všech zbylých stran, dokud není hotovo. S případnými bílými skvrnami od lepidla si nemusíte lámat hlavu, druhý den bude lepidlo průhledné.

 

Jako bonus pro „vymazlení“, můžete výtvor nabarvit akrylovými barvami, které karton neleptají a budou držet. Jedná se sice o značně dražší investici (podle počtu barev a množství, přibližně 100-500Kč), ale můžete je následně použít také na barvení plastových figurek, které k deskovým hrám stále častěji bývají dodávány bezbarvé, pouze ve výrobní šedé barvě. O vlastním malování figurek zde na blogu brzy zveřejním samostatný článek.

Špičkové akrylové barvy můžete zakoupit v našem fantasyobchodu – odkaz zde